Máme za sebou 15. sezónu ve Ski Classics a 18. sezónu v naší historii. Na všech frontách jsme nejdéle působícím týmem a dlouhodobě i naším nejúspěšnějším týmem jak ve světovém poháru dálkových běhů Ski Classics nebo i na domácí půdě v podobě seriálů Ski-tour, Stopa pro život nebo ED Skiroll Classics. Po konci loňské sezóny došlo opět k osamostatnění týmu a návratu ke kořenům, což bylo velmi šťastné rozhodnutí. Postupně se podařilo přivést dva nové a silné partnery, kteří tým stabilizovali a umožnili pokračovaní. Vrcholem našeho dlouhodobohé snažení bylo dvojité vítěztví na nejdelším a nejtěžším závodě světa Nordenskioldsloppet o vzdálenosti 220 km, kdy vyhrála Karolína Grohová a Vašek Sedláček, jako 3. dojel Thomas Bing. Nejlepších výsledků ve Ski Classics dosáhl v mužích mladičký objev roku Jáchym Poul, kterého sice poráželi jeho zkušenejší kolegové Thomas Bing a Vašek Sedláček, ale on byl jednoznačně kometou této sezóny. V ženách podobně zářila Eliška Šibravová, která šla celou sezonu výsledkově nahoru a pokud na sobě bude pracovat, tak rozhodně ještě neřekla poslední slovo, ale jistotu krásných výsledků nám přinesla jako vždy kája Grohová a opět o kousek výše nahoru se dokázala zvednout Anička Marie Hejná. Hlavním cílem sezóny bylo uspět na nejdelším závodě a zapracovat do týmu mladé závodníky. Jsme moc rádi, že se nám oba tyto cíle podařilo naplnit. Zaznamenali jsme i spoustu krásných výkonů a výsledků dalších členů týmu, každá modro-malinová kombinéza na trati i v cíli nám udělala velkou radost, stejně tak velké množství medailí z Vasaloppetu. Jen tak dál přátelé, stále se všichni zlepšujeme. Zároveň jsme šťastní, že proběhlo během roku několik soustředění a také se nám podařilo uspořádat dva velké závody na kolečkových lyžích, přičemž Lipnolopet jsme opět dostali do přímého přenosu v TV a Challengeru Ski Classics.
Thomas Bing
„What a season! At the beginning, I was desperate, my form was really good, but in every race there was some kind of accident. In Bad Gastein, I had a heavy crash and during the Marcialonga I broke a pole on the final climb, to just name two examples. Still, I wouldn’t want to miss those weekends because together with the other ons it was fun. During the Ski Classics break in February, the focus was on training. My final competition block of the year started with the Bieg Piastów. The training worked well and I was able to win, an amazing feeling when the hard work pays off. At the end of February, I traveled to Scandinavia for the Vasaloppet. Typically, the weather was perfect until about five hours before the race, then the snow came. They forecast was 5 cm, but it ended up being 30 cm. Surprisingly, my skis worked really well in the fresh snow. From about halfway of the race, the track was freshly groomed and very wet, and my skis started to slow down. 49th place is still good, but there could have been more. After that, I got sick, not just a mild cold a full-on flu with fiber, i just lay in the Bed. Time was tight, as there were only three weeks until the Nordenskiöldsloppet. I knew I had to be healthy for this race. To avoid taking any risks, I decided to stop training until I was completely recovered, even if that meant, not being perfectly prepared. Five days before the race, I was healthy again, but getting back into training was really tough. Fortunately, 220 km offers plenty of time to settle into the competition. I benefited greatly from the experience of my teammates, who had competed in this race many times before. In the end, having someone from our team, stand on the very top of the podium was simply the perfect finish to this race and the entire season.“
Mára: Thomas měl letos hodně smůli a tak jeho výsledky nejsou tak krásné jako dříve, to ale neznamená, že se zhoršil nebo nemakal naplno. Každý v týmu ví, jak moc velkým přínosem Thomas je a jak moc pracuje pro tým i mimo závody.
Václav Sedláček
„eD System, Second foundation, RSJ Investments, Craft, Ski servis Mára, Fischer, Swix, Coxa, Sponser, servisáci, dobrovolnící, vedení ZZS MSK, Rýmařov, rodina, kamarádi, aj. – stovky lidí, kteří svou štědrostí, mecenášstvím a přesvědčením pomáhat druhým, aby si plnili své sny, stojí za úspěchem eD System RSJ Teamu v sezóně 2025/2026. Moje maličkost měla takové obrovské štěstí, že mě všichni tito skvělí lidé dlouhodobě podporovali a umožnili mi splnit si sen v poslední závodní sezoně kariéry. Všem těmto lidem patří obrovská poklona a ze srdce Vám děkuji. Tuto sezónu zhodnotím jednoduše – odcházím spokojený, s čistým svědomím a se ctí (přeloženo do řeči normálních lidí to znamená, že jsem šťastný a při pohledu do zrcadla jsem na člověka v něm pyšný a hrdý). Jsem hrdý a pyšný na celý náš tým, protože jsme dokázali neuvěřitelné věci. Výsledky si může každý přečíst, ale my jsme hlavně od drželi při sobě a trénovali, jak smyslu zbavení. Navzájem se podporovali, řešili tréninky, pořádali soustředění u každého doma (manželky nás krmily, abychom mohli trénovat 4x denně), a trénovali, a trénovali, abychom všem ukázali, že lidé, kteří chodí do školy nebo do práce dokážou porážet profesionály z Norska a Švédska. Lidé vidí jen výsledky, a hlavně dokud nevyhráváte, tak jste pro ně vzduch. Já vidím dřinu, kterou každý závodník a servisák z našeho týmu každý den podstupoval pro toho druhého – to je pro mě všechno. Vidím lidi, kteří by pro vás doslova zemřeli – Máru, taťku, Karla, Dalibora, Pilcika, Michala, Fandu,….., a další, kteří měli 12-48 hodinové směny u kopyta, na trati, za volantem, v zimě a dešti. Vidím lidi bojující a vítězící nad větrnými mlýny – Thomase (lyžařský mozek, mentora a bratra ve zbrani), Káju (stoickou bohyni laufů), Bohyho (Pliziho pokračovatele a instagramového guru), Kolejníka=Peťa Kolaja (dříče, dříče, dříče), Matyho (vědátora a biatlonového laufaře), Kubu (šťastného smolaře), Lauru (čistou lidskou duši), Jáchyma (dítě budoucnosti), Aničku (princeznu bojovnici), Elišku (Malou-Velkou Ženu), Terku (biatlonovou královnu), a spousty dalších skvělých týmových parťaček a parťáků. Plizíčku, Pavle, Onderko, Viktorku – dokázali jsme to a Váš odkaz, i síla, bude v tomto týmu navždy.“
Mára: Vymyslet si v hlavě plán, že vyhraju poslední závod kariéry, jít za tím i přes tři neprostupné zdi a po 12 hodinách dřiny to dokázat, umí jen ten největší šampion, srdcař a bojovník a tím pro mě bude Venouš napořád.
Anna Marie Hejná
„Za celou svou „kariéru“ v long distance bězích to pro mě byla první sezona, kdy jsem dostala možnost postavit se na start všech závodů Ski Classics, a absolvovala jsem všechny až na jeden (Grönklitt, který jsem kvůli nemoci musela vynechat). Do sezony 2025/2026 jsem vstupovala s velkým očekáváním, ale po dlouhé podzimní léčbě a výpadku tréninku také s velkou nejistotou. Začátek proto nebyl jednoduchý, ale od ledna jsem cítila postupný návrat formy a v březnu moje výkonnost vrcholila. Velkou výzvou bylo i nepřející počasí, které provázelo většinu závodních dní, ale o to intenzivnější zážitky ve mně sezona zanechala. Platí to například pro Marcialongu nebo Vasaloppet, zkrátka pro ty největší eventy. Silným momentem sezony pro mě byly také závody Reistadløpet a Summit 2 Senja. Nejen proto, že jsem se poprvé v životě dostala tak daleko na sever a poznala naprosto nové, úchvatné místo, ale také kvůli samotné sportovní zkušenosti. Kombinace dvou velmi náročných závodů ve dvou dnech pro mě byla velkou výzvou a zároveň cennou zkušeností, která mi ukázala, co tělo v takové zátěži unese a jak důležitá je práce se správným rozložením sil, regenerací a dostatkem energie. Zároveň bylo i v této sezoně znovu vidět, jak rychle se Ski Classics vyvíjí. Seriál jezdím už pátým rokem a velmi silně vnímám, že konkurence i úroveň závodů rostou každou sezonu. Velké díky za možnost strávit ve Skandinávii celé týdny mezi závody. Právě to mi umožnilo mít konzistentně sníh za dveřmi, což byl velký kontrast k mé běžné realitě v Praze, kde je často potřeba za sněhem dojíždět nebo lyžování nahrazovat jinými formami tréninku. Děkuji celému týmu, servisu i partnerům za podporu během celé sezony a za podmínky, které mi umožnily se v jejím průběhu výkonnostně posouvat.“
Mára: Anička se každý rok zlepšuje a v tom je její síla, kdykoli se nám nedaří, tak se objeví se svým úsměvem a zachrání nás, díky za ni!
Jáchym Poul
„Letošní sezóna pro mě byla velkým krokem do neznáma – nový tým, noví lidé, nové věci, zkrátka všechno jinak. Ač to pro mě bylo na začátku sezóny dost těžké, nepřestával jsem makat a věřit! Byl jsem nesmírně rád, když jsem na začátku sezóny zjistil, že se podívám na závody Ski Classics do zahraničí. Nakonec jsem objel velkou část celé sezóny Ski Classics a to bylo něco, o čem jsem v létě snil! Tímhle bych chtěl Márovi a celému týmu moc poděkovat, vůbec za tu šanci závodit mimo ČR a i mimo EU. Díky moc.„
Mára: Tenhle mladej a skromnej frajer bez maturity a řidičáku (17 let) strčil po půl roce tréninku půlku startovního pole ve Ski Classics do kapsy a už se kouká, na kom si smlsne příště. Fakt mě baví každý jeho další start a doufám, že dostanu šanci s ním dále pracovat.
Eliška Šibravová
„Tak to byla jízda! Do Ski classics jsem nevstupovala s žádným očekáváním ani cílem. Chtěla jsem si to hlavně užít a znovu najít lásku ke sportu a závodění, což se mi povedlo. Popravdě jsem přípravě rozhodně nedala tolik, kolik jsem mohla, se soupaží jsem pořádně začla na podzim a celkový počet najetých kilometrů nebyl ideální. Většina závodů byl pro mě velký krok do neznáma, ale sladká nevědomost mohla být možná i výhodou. Zlomovým momentem pro mě byla Marcialonga! Nikdy jsem neujela takovou vzdálenost na lyžích a ještě v těch šílených podmínkách, které nás letos postihly. Ale zvládla jsem to, nevzdala jsem se a v cíli jsem zažila euforii a pocit štěstí, který mě utvrdil v tom, že bych do sportu chtěla šlápnout znova na plno. Byl to moment, kdy jsem se zase našla a stala se opět zarputilým závodníkem.
Další krásný závod pro mě byla Orsa- Grönklitt, nejen kvůli mému výsledku, ale hlavně kvůli možnosti strávit celý týden v tomhle švédském ráji, kde každý kilometr na lyžích byl za odměnu. Kdybych ale měla vypíchnout jediný závod, nedokázala bych se rozhodnout mezi Reistadloppetem a Summit2Senja. Severní Norsko je rozhodně jedno z nejhezčích míst, kde jsem kdy byla! Reistadloppet asi nejtěžší závod sezóny a já zajela nejlepší výsledek (17.misto), když jsem finišovala se 4. závodníci Vasaloppetu. Ještě cennější je pro mě ovšem nedělní výsledek, kdy jsem na mnohem rovinatějším profilu bojovala o top20 a udržela skupinu, která pro mě celou sezónu byla nedosažitelnou a v představách znázorňovala vyšší level, kterého bych jednou chtěla dosáhnout. Bylo to krásný a jsem vděčná, že jsem mohla absolvovat celý serial Ski classics a ještě k tomu po boku my partner in crime – Aničky. Děkuju celému týmu a hlavně servisu, že se o nás nejen celou sezónu starali.🫶🏻 Umístila jsem se na 6. místě v youth hodnocení, je na čase do toho šlápnout a možná si ten růžový dres příští rok i obléknu!“
Mára: Eliška budí vášně a to já taky, takže ji určitě fandím, ale bude jen na ní, jak moc bude dávat přednost tréninku a jak moc věcem okolo, které ji zatím celý život vracejí zpátky na zem. Pokud si vybere správně, určitě má na to dosáhnout velkých výsledků.
Aleš Bohatý
„Bohužel jsem k týmové práci v letošní závodní sezoně přispěl pramálo. Největším faktorem neúspěchu bylo jednoznačně zdraví v kombinaci s množstvím pracovních povinností. Vše potom vyústilo v naprostý nedostatek času a energie řešit cokoliv dalšího navíc. Měl jsem toho letos opravdu hodně a jsem si jistý, že právě stres z práce se na mém zdraví podepsal nejvíce. Tým ale i beze mě zaznamenal velké úspěchy, zejména ke konci sezony na nejdelším a nejtěžším závodě světa! Na další sezonu se těším minimálně alespoň na letní přípravu, kde bývá zdraví mnohem stabilnější a rád bych absolvoval co nejvíce závodů na kolečkových lyžích, alespoň v Česku. A pak už jen doufat, že se zimní zdravotní patálie nebudou opakovat. Do tréninku mám stále velkou motivaci, mám stále na čem pracovat a věřím, že se stále mohu posouvat dál.„
Mára: Bohyho mi bylo letos líto, přes léto bylo vidět, že se opět zvedl, ale zima ho bohužel semlela. Oceňuju jeho přístup v podpoře týmu, kdy dal přednost jiným, když cítil, že nemá formu, to každý nedokáže.
Jakub Bečvář
„Letošní sezóna pro mě byla celkem smolná. Během léta jsem bojoval s nemocí a zraněním, která negativně ovlivnila přípravu. Přišlo mi, že jsem se za celou zimu nedokázal rozzávodit podle mých představ. I přes to bych chtěl vyzdvihnout 13. místo na Tartumaratonu a 2. místo na pro mě domácím Orlickém půlmaratonu. Chtěl bych poděkovat všem sponzorům, vedení týmu a hlavně Márovi za podporu. Budu se těšit na další sezónu!“
Mára: Kuba si vyžral letos snad všechnu smůlu světa, kdy mu zlomil ruku vítr, onemocněl nadměrnou chlupatostí ovčí vlny a kolečkové lyže pod ním se doslova vypařily. Přesto se nevzdal, vždy se zvedl a já vím, že se vrátí, je to bojovník.
Laura Stichling
„Full of anticipation I went into the new season with you. I knew that it takes time to find the good body feeling on the skis like I had in summer. So the season could not better start with a Challenger in Bad Gastein in December. For my big goal in march at Birken and Reistad I thought it is could to start also in January at a skiclassics. So La Diagonela here I am;) I had a nice time with the Team there and was able to push hard almost until the end😅 afterwards I was hungry for more and started with positive attitude at Jizerska. At the End the place didint showed my good body feeling but this is something that never should matter at first. Looking back my season Highlight was on home ground in Oberhof on a 5km race😅 sounds funny for a long distance racer but at this weekend everything went perfect for me. From Bieg Piastow on my body didnt work at all so the only thing I could do was to cancel my most favorite races in norway. It costs me a tear but thats sometimes the way. I was happy that the Team understand my Situation and never put me under pressure.“
Mára: Na Lauře je vidět, jak moc chce a jak moc ji bolí, když to nejde. Zamilovala se do běžek, ale nevím, zda by nebyla šťastnější bez závodního stresu. Ale do kuchyně ji Thomas jen tak nedostane 🙂
Matyáš Martan: „Do sezony jsem letos vstupoval s pokorou, ale zároveň i s trošku většími ambicemi než před rokem. Příprava byla z mé strany kvalitní, podařilo se mi zůstat povětšinou zdravý a absolvovat větší objem tréninku než v minulých letech. Dobrý pocit jsem měl z kempů s týmem na Mallorce a v Davosu, na kterých se nám společně podařilo udělat velký kus práce. Již na podzim na Mallorce jsme se s Márou dohodli, že se opět pokusím rozložit svoje síly mezi dálkové lyžování a biatlon. S týmem jsem tak absolvoval otvírák v Bad Gasteinu, kde jsem zajel relativně obstojně, avšak možná trošku za očekáváními, a posléze se mi podařilo nominovat na biatlonový IBU Cup, ve kterém jsem zůstal po většinu sezony Ski Classics. Zvládl jsem tak v zimě absolvovat již Bieg Piastów v Jakuszycích, kde jsem skončil pátý. Mrzí mě, že jsem letos dálkových závodů nezvládl absolvovat víc a jsem moc vděčný Márovi, sponzorům a všem co se na chodu týmu podílí za podporu, které se mi i přesto dostalo. Zejména bych pak chtěl poděkovat Vencovi, který mi v průběhu roku předal množství cenných rad, zorganizoval pro nás soustředění u sebe v Rýmařově a jednoduše neustále prokazoval, že je pan Lyžař.„
Mára: Maty je chytrý kluk, co ví, co chce a umí za tím jít. Jen ho čeká rozhodnutí, kam se dále vydat.
Petr Kolaja: „Díky týmu za celou sezónu, kterou je pro mě složité hodnotit. Zajel jsem si kvalitní výsledky a životní závody, ale zároveň jsem nedokázal naplnit potenciál a týmu doručit dobrý výsledek v závodech Ski Classic. Trápil jsem se s materiálem a se zdravím na konci sezony, ale na výkonnosti z ledna a února bych rád do budoucna stavěl a opět ji posunul dále. Odjel jsem 25 závodů s téměř 1tis závodních kilometrů na 3 kontinentech, což je takhle zpětně šílené a trochu mě to dohnalo v březnu, ale byla to jízda, obrovské zážitky a zkušenosti. Na Marcialongu nebo US Birkie nikdy nezapomenu. Chtěl bych ještě speciálně poděkovat Thomasovi a Vaškovi za všechno co pro mě udělali v průběhu roku (od přípravy, plánování i podržení po nepovedených závodech). Samozřejmě také velké díky i všem ostatním v týmu, servisu a sponzorům, bez kterých by to nešlo.„
Mára: Petr do toho jde po hlavě a také se stále posouvá, ale musí si srovnat, co je pro něj prioritou, zda výsledky v určitých závodech, či účast na všem, co mu přinese nějaké bonusy. Kombinovat to určitě také jde, ale s větším rozmyslem.
Karolína Grohová: „Celou sezónu hodnotím velmi pozitivně a mám z ní velkou radost. Je pro mě komplikované se připravit na prosincový úvod sezóny, když nemohu ze školy na žádné soustředění na sníh. I přesto jak individuální a teamový závod v Bad Gastein se v mých očích vydařil. Hodně mě pomohlo soustředění se Sandrou v Seefeldu přes Vánoce, 11 dnů intenzivních tréninků na perfektně připravených, těžkých tratích mi byl skvělým základem do dalších závodů. La Diagonela i Marča – skvěle lyže i forma, super. Moje milovaná Jizerka bylo velké zklamání, z důvodu špatného výběru lyží a pravděpodobně i fyzické únavy po předchozích závodních víkendech. Pak následoval zase tréninkový blok a běh Piastow, Vasák a Birken. Skvělé, těžké závody, kde jsem se cítila výborně. Sezónu korunovala 220km v Jokmoku, závod na který budu vzpomínat celý život. Pecka. Díky Tobě Máro a tvou obětavou práci pro team. Zároveň díky všem co se podíleli a pomáhali mi žít můj lyžařský sen. Těší mě, že jsem součástí našeho teamu.„
Mára: Kája je sluníčko, bojovnice a dlouhodobá jistota, o kterou se můžeme opřít. Jsem moc rád, že ji to letos odměnilo vítěztvím za polárním kruhem a že ji lyžování stále baví.
Servisní tým (hlavu na špalek pokládal letos Marek Pazderský)
„Nová doba bez používání fluoru je velmi dynamická a co fungovalo loni, nefunguje dnes. Stále se objevují nové vosky, nové metody a postupy a také nové kombinace struktur. Je toho opravdu hodně a mezi závody není moc času na testování. Tomu se většinou snažíme věnovat hodně v pauze mezi závody a také v pauze před odjezdem do Skandinávie, ale letos bohužel nebyl sníh, takže nebylo jak testovat. Obecně se ale do servisního Medvěda (mazací kamion) vrátila pohoda, diskuze, sranda a naprosté nasazení. S klidnou hlavou a nadhledem mohu konstatovat, že většina závodů se nám povedlo mít lyže konkurenceschopné a to i přes to, že máme prokazatelně výrazně horší materiál. Nepovedla se částečně Jizerská 50 a Vasaloppet, což nás mrzí a děláme vše pro to, aby se to již neopakovalo. Jinak bylo 90% letošních závodů se změnou počasí během závodu bez možnosti testování a tak to bylo vždy 50/50 zda se to povede, stejným způsobem závodníci vybírali lyže nebo si volili, zda chtějí aby jim to jelo v úvodu nebo v závěru, na což nám pak v zápalu boje občas zapomínali. Děkuji všem závodníkům za jejich úsilí a spolupráci a hlavně i celému zbytku servisu, se kterými jsem letos měl tu čest vyleštit ne jednu lyži. Jedeme dál a #rideforplizi! Díky všem co nám pomáhali (Gang of Waxers v čele s Vojtou, Pilcik, Dalibor, Karel, Rosťa, Fanda, Klapča, Verča, Ema, Michal, Kuba, Vojta a Štěpán). Co jsme v jednotlivých závodech mazali si můžete přečíst na webu našeho partnera Skiservisu Mára, který nás zásobuje veškerým materiálem od lyží po vosky.“
Poděkování patří všem našim partnerům, kamarádům, rodinám, dárcům a pomocníkům, mezi ty hlavní v tomto roce patřili tito:
Díky všem našim partnerům: @edecko_cz @RSJ_investmens @Second_Foundation @craft.cz.sk @skiservismara @lillsport @sinop.cz @energamo @ceps @preciosa_trophies @fischerczech @swixcz @atomicnordic @madshus1906 @kaestleski @coxacarry @sponserfood.cz @bosa_fotograf @fly4sport.cz @blizeyewear @usmutnych117 @jizerskamagistrala @skiclassicsofficial @BoBoloppet @skiroll_classics @bezkynet
